Při falcování je papír strojem (falcovačkou) skládán na výsledný formát (např. A4 falcovaná na 1/3), nebo je jednoduše pouze přeložen. Je možno použít jen na papíry s gramáží do 200g.
Souběžné, křížové, harmonika, oltářový lom.
Související odkazy:
ofsetový tisk

Sešitová měkká vazba V1
Sešitová měkká vazba V1 se zhotovuje především v automatických výrobních linkách, nebo kontinuálně ve skládacích agregátech kotoučových tiskových strojů. Knižní složky jsou u této vazby vloženy do sebe a do obálky. Knižní složky jsou dále spolu s obálkou sešity ve hřbetě a oříznuty po třech stranách. Pro trvalé spojení složek a obálky se používá šití drátem, skobkou z plochého nebo zaobleného drátu nebo šití nitěmi na krejčovském stroji. Další variantou spojení knižního bloku je lepení ve hřbetním lomu. To je známé například z kotoučových tiskových strojů.
Pro knižní vazby je dovolený rozsah pro sešitovou měkkou vazbu V1 u papíru plošné hmotnosti do 70 g/m2 nejvýše 60 listů (120 stran), nad 70 g/m2 maximálně 44 listů (88 stran). Šití drátem se řídí výškou knižního bloku. Pro menší sešity ve formátu menším než A6 se používají 1 - 2 skobky, pro formáty A6 - A5 2 - 3 skobky a pro formáty větší než A5 2 - 4 skobky. Šití nitěmi se provádí na krejčovském stroji po celé délce hřbetu stehy dlouhými nejméně 3 mm. U obálek obecně platí, že pokud je z papíru o plošné hmotnosti nad 110 g/m2 bývá v místě hřbetního lomu jednou rýhovaná.
Související odkazy:
ofsetový tisk

V2 - Lepená brožura
Jedna z nejrozšířenějších typů vazeb. Její použití nepředpokládá dlouhodobé použivání. Technologicky středně náročný proces. Délka životnosti výrazně závisí na zvolené technologii, použitém papíru a v neposlední řadě i na lepidle a jeho nanesení.
Pro tuto vazbu lze použít dva typy lepidel:
Hotmelt (tavné lepidlo) – standardně používané; levnější ale méně kvalitní varianta.
PUR (polyuretan) – dražší avšak kvalitnější varianta, která zaručuje pevnost i při velmi silném mechanickém namáhání, použití natíraných a potištěných papírů, které s běžným – tavným lepidlem nedrží. Vynikající pevnost je zajištěna i při velmi nízkých nebo naopak vysokých teplotách, kdy opět běžné lepidlo selhává a ztrácí své kladné vlastnosti
Výhody – nižší výrobní náklady, jednodušší a tím i rychlejší výroba
Nevýhody – nižší životnost díky slabým materiálům a lepidlu jako formě spojení, horší otevíratelnost, nevhodná pro manuály, kdy čtenář musí pracovat s nějakým přístrojem nebo předmětem
Nejčastěji používaná: katalog, paperback (kniha menšího formátu), neperidocká tiskovina, časopis, výroční zpráva
Související odkazy:
ofsetový tisk

Šitá měkká vazba V4
Vazba je vhodná pro vysokou životnost a nelze z různých důvodů použít tuhou vazbu (například výroba velkých katalogů, atlasů, publikací kvalitního obsahu, odborná periodika zásadnější povahy, většího rozsahu).
Knižní složky jsou ve hřbetě sešité tavnou nití a poté sneseny nebo sneseny a následně klasicky sešity, zalepeny a zavěšeny do čtyřikrát rýhované obálky a oříznuty po třech stranách. Šité složky dodávají vazbě největší pevnost mezi měkkými vazbami. Tloušťka knižního bloku se u této vazby pohybuje od 5 do 50 mm. Pro knižní složky šité klasicky se používá jednoduchý brožovací steh bez gázy. Obálka je čtyřikrát rýhovaná, dvě rýhy uprostřed, vpředu a vzadu dvě rýhy 4 - 6 mm vzdálené od hřbetu. Při zavěšování musí být přilepena v ploše mezi první a čtvrtou rýhou. Vlákno papíru by mělo být podobně jako u ostatních vazeb souběžné se hřbetem. Vnitřní strana obálky by neměla být leštěná, lakovaná nebo laminovaná a tisk nesmí přesahovat rýhování (to neplatí při použití PUR lepidel). Publikace je oříznuta po třech stranách i s obálkou. Na papír použitý na knižní blok není kladen žádný specifický nárok, avšak plošná hmotnost by neměla přesáhnout 100 g/m2, u lepeného knižního bloku ze složek šitých tavnou nití 90 g/m2.
Související odkazy:
ofsetový tisk

Knižní vazba V7 je tuhou vazbou s kombinovaným potahem, tzv. poloplátěná vazba. Knižní desky jsou potaženy papírem a hřbet knihy je potažen plátnem, nebo jiným vhodným materiálem. Potahový papír bývá samozřejmě většinou potištěn.
Knižní vazba V8 je vazba s nekombinovaným potahem, tzv. celoplátěná vazba. Knižní desky jsou potaženy celistvým plátěným potahem. Tato vazba má povolené tři varianty. V8a je vazba, kdy jsou knižní desky potaženy laminovaným papírem. V8b je tuhá vazba s deskami potaženými papírovým potahem. Papír může být lakovaný, běžně potištěný, speciální potahový, nebo se syntetickým zátěrem. V8c tuhá vazba s deskami potaženými jiným potahem, například usní, imitací usně, včetně vatování desek.
Knižní vazba V9 má desky z plastu ztužené neměkčenou PVC fólií nebo lepenkou. Povolená varianta je V9a, což je tuhá vazba s neztuženými deskami z plastu, pouze měkčené PVC fólie
Normou doporučovaný rozsah knižní složky by neměl být větší než 32 stran. Knižní archy u natíraného papíru o plošné hmotnosti 140 g/m2 je nutno vyřazovat do osmistránkových složek. Pevnost vazby lepeného knižního bloku s frézovaným hřbetem se testuje tzv. Pull-testem v tahu (0,6 kN/m) a Flex-testem v ohybu (800 ohybů/min.)
Tuhé vazby rozlišujeme podle knižních desek, podle jejich zpracování a použitého materiálu. Zhotovení knižního bloku je shodné pro všechny druhy tuhých vazeb.
Pevná vazba dle použitých desek (V8)
- desky s papírovým potahem
- desky s potahem ze speciálního materiálu
- desky s potahem z více částiIntegrální
- deskyVatované desky
- desky s kulatými rohy
Pevná vazba dle zpracování hřbetu (V8)
- lepená vazba
- šitá vazba
- Notching Bind
Technologický postup výroby knižní vazby se dělí na několik základních částí, které jsou v maximální možné míře automatizovány. Jde o zhotovení knižního bloku, zhotovení knižních desek, zavěšení a dokončení vazby.
Zdobení knižních desek, pokud nebylo použito potištěných potahových materiálů, se provádí ražbou na hřbetě, případně v celé ploše desek, slepotiskem, ražebními fóliemi.
Související odkazy:
ofsetový tisk

Laminování je pokrytí povrchu tiskoviny polypropylenovou či polyesterovou fólií. Polygrafický produkt,
na jehož povrchu je nanesena laminovací fólie, je navíc odolnější proti oděru, vlhkosti či dalším vlivům způsobeným okolním prostředím.
Takto upravený povrch má vysokou mechanickou odolnost a stoprocentně odolává vlhkosti. Polypropylenová či polyesterová fólie může mít různou tloušťku a může být lesklá nebo matná.
Laminovat lze za tepla nebo za studena.
Laminování za tepla probíhá při teplotách okolo 110 °C (tato teplota je nejčastěji používaná, technologie funguje zhruba od 90 do 125 °C).
Laminaci za studena můžeme rozdělit na suchou a mokrou. Při suché laminaci se používá samolepící fólie, která se na potištěný papír lepí tlakem pracovního válce laminátoru.
Mokré laminace je používána zejména ve větších tiskařských provozech. V tomto případě fólie nelepí a mezi ni a papír je ještě před tlakovým válcem nanášena vrstva disperzního lepidla. Při tomto procesu papír někdy vlhne a po laminování má tendenci se kroutit. Laminovat za studena je možné papír od gramáže 115 g/m2.
laminovací fólie
Výseky jsou jedním z oblíbených způsobů závěrečné úpravy tištěných materiálů. V běžné firemní praxi se nejčastěji setkáme s výsekem při zadávání výroby papírových desek s klopami.
Výsek
Do papíru je na výsekové raznici vyseknut požadovaný obrys ve formátu A5 – B1.
Některé druhy výseku:
výsek krabic – krabiček
výsek samolepek
výsek propagačních materiálů
výsek firemních desek, desek pro výroční zprávy
výsek pořadačů
výsek kapesních kalendáříků
výsek kalendářů
výsek papírových tašek
výsek obalů – až do formátu 70 krát 100 cm
Násek
Provádí se také pomocí raznice, od výseku se liší v nastavení tlaku raznice, svou složitostí a větší náročností. Jako příklad lze uvést násek samolepek, pro jejichž výrobu se tento postup hojně využívá.

Ražba je technologie formování materiálu úderem nebo tlakem prováděná pomocí raznic. Může být prováděna zastudena, tedy při běžné teplotě či zahorka, kdy je ražený materiál předehříván pro zvýšení jeho plasticity. Ohřívána ale může být i raznice – tento postup se užívá při ražení do termoplastických materiálů.
Rozdělení ražby:
- slepé ražení - slepotisk -za horka -vytlačování reliéfu tlakem, bez použití barvy
- ražení barvou -za studena -barva se přenáší tlakem bez působení tepla

Tiskoviny je možné chránit různými ochrannými prvky.
V materiálu:
- vodoznak je vyroben na základě lokálně se měnící síly papíru, umožňuje vytvoření dvojrozměrného nebo trojrozměrného obrazce.
- ochranný proužek je kovový nebo pokovený plastový proužek materiálu šířky obyčejně 1 - 2 mm, který je zapracován do hmoty papíru při jeho výrobě.
- chemická ochrana je chemická citlivost potiskovaného papíru. Toto zajištění papíru poskytuje ochranu výrobku proti pozměňování textů.
- ochranná vlákna jsou opticky viditelná nebo neviditelná vlákna s fluorescencí v ultrafialové oblasti spektra, jsou snadno identifikovatelná pomocí běžné UV lampy.
- speciální barvy reagující barevnou změnnou na kontrolní fix nebo pásku.
- ochranná fólie používá se jich několik druhů. Aplikují se za tepla, ražbou, nebo jsou samolepicí. Razí se různobarevné, difrakční, případně holografická fólie.
- hologramy volně prodejné hologramy i hologramy zhotovené na zakázku
Druhy hologramů:
3-D hologramy - aktuální trojrozměrné objekty s realistickou kresbou
2-D hologramy - kresba v jedné rovině dvoudimenzionální grafiky
2-D/3-D hologramy - 2 až 3 vrstvy obrazu ve volitelných rovinách

Čárový kód
Čárové kódy spadají do oblasti tzv. "automatické identifikace" neboli jinak řečeno do oblasti "registrace dat bez použití kláves".
Existuje několik typů čárových kódů, z nichž každý má svou vlastní charakteristiku. Některé mohou kódovat pouze číslice, jiné mohou kódovat i písmena a některé dokonce i speciální znaky jako znak "$" nebo znaménka ">" a "<".
Potisk etiket
Na etikety je kromě čárového kódu možné natisknout i jakýkoliv text, případně i jiný objekt (logo apod.)
Tisk termotransferovými páskami na různé typy etiket - papírové, polyethylenové, bezpečnostní aj.
- potisk do velikosti A4
- potisk černou a jinými barvami a potisk černou na barevné etikety
- jakékoliv množství stejných etiket, číselné řady, databáze
